*O Káčátku

Když ošklivé káčátko objevilo
kouzelnou moc šminek, rtěnky a pudru,
vyrostlo v labuť překrásnou jak slunce.

A ani tak se vůbec nic nezměnilo,
zpívalo pořád stejně smutnou hudbu
a jeho zpívání nechtělo brát konce.

A zpívalo, znělo to mnohem smutněji
než Máchovy mrtvé labutě zpěv.
A zpívalo, že nechce ztratit naději,
že nechce změnit své ptačí srdce v led.

A zpívalo, zpívalo hlasem mollovým,
tak přeci nemá zpívat pták.
A pořád zpívalo, snad ho to brzo přebolí,
snad vydrží čekat na zázrak.