Až Tě ráno políbím na tvář
a Ty se neusměješ,
možná pochopím,
že je mezi námi konec.
Až Ti ráno budu chtít jemně
prohrábnout rukou vlasy
a Ty ucukneš,
možná pochopím,
že skončil náš sen lásky.
Až Tě ráno budu sledovat,
jak se oblékáš,
a Ty se raději otočíš zády,
možná pochopím,
že naši postel už nesdílime jen my dva.
Až se ráno probudíš
a polštář vedle Tebe bude prázdný,
možná pochopíš,
že já to už pochopil.
