Prave sem dorazil z posledni hodiny cinstiny. Uz me ceka jen patecni zaverecnej test a mam to za sebou. Ne snad, ze bych mluvil jak rodilej obyvatel Guangzhou, ale nas lehce zkraceny, lehce intezivni, lehce obtizny kurz se nezadrzitelne chyli k uplnemu konci. Cinsky zbleptnu asi deset frazi a to este vetsinou blbe, takze bych opravdu potreboval jeste hodne dalsich hodin, ale zaroven sem rad, ze to bude za mnou, bo tu sou i dalsi povinnosti v jinejch predmetech a cinstina se ukazala jako dosti zasadni zrout casu.
Spolubydla me druhej den po sobe prekvapil, bo se mu druhej den po sobe podarilo vstat drif nez me, coz se stalo poprvy za celou historii naseho spolecneho souziti. Dneska k tomu mel dost silnej duvod, bo se zpakoval a odfrcel na Filipiny, kam za nim v sobotu miri polska ekipa. Ja sem chtel jet s nima, ale mam ve stredu prezentaci, takze smolik. Ale nevadi, uz sem zjistil, kdo tam jede priste a pokud to dopadne, jakoze by to melo dopadnout, tak 24. prosince, coz je vlastne na Vanoce, tam zamirim i ja. Jedinej hacek, na kerym to este lehce visi (ale uz se to kinkla), je doposud nevyjasnenej vztah s AverMedia, coz je ta firma, kera o me stoji, nestoji, stoji, nestoji, stoji....Patrne mi predvadej vyckavaci asijskou taktiku v praxi, na coz proste nejsem zvyklej. Takze tedka, az dokoncim tuto prudce odbornou stat, pisnu jim e-mail, at se koukaj vyzvejknout.
Vikend byl rozpolcenej jak nazory schizofrenika. Jeden den bylo krasny pocasi, 25 stupnu a svitilo slunicko. Druhej den bylo zatazeno, o dost stupnu min a soustavne poprchavalo. Jeden den sem stravil ve skole. Jeden den sem mel celej volnej, a taxem byl na vejlete. Spojeni, kerej den sem delal kerou aktivitou, je nasnade. Proslunena sobota stravena v kampusu predchazela naslednemu cyklovyletu z jedne vesnice asi hodku od Taipei.
Po sobotnim ne extra zazivne, ale ani ne nudne prednasce od CEO ING Taiwan (kerymu je mimochodem 36, coz je este docela ok. Jenze kdyz mu bylo 30, tak byl CEO ING India, coz je docela brzo. Hezky on.) jsem spolu s Maxem (Rakousko) zosnoval plan, jak vyuzit zbytek vikendu. Prestoze byl jeho hlavni soucasti nedelni cyklovylet, zamirili sme v sobotu vecer do nedavno otevreneho klubu v japonskem stylu. Jaxem dlouho v zadnym taiwanskym podniku nebyl, taxem zas proste neodolal nutkani jeden navstivit. Klasicka fronta pred vchodem, vstup zadnej diky naky promoakci. Peknej interier, dost lidi (ale zas ne extra moc) a Japonka ve celostribrnym kosmickym ohozu me ujistili, ze sem tam, kde sem. Zkousel sem prijit na chut muzice, coz se mi az do konce pobytu tam nepodarilo. Muj ignorantsky dotaz, co ze to vlastne hraje za styl, se dockal odpovedi "hardcore trance". Hmmmm. Predstavte si Sobotu v Jachyme hod ho do stroje, jak roztlouka nejtek. A tedka si ho predstavte pri ty samy cinnosti, jen silene naspeedovany, po trech pilulkach extaze a s dvema kladivkama v kazdy ruce. No a to je zhruba hardcore trance. Zcela prekvapive se ale kazdejch cca 50 minut muzika zastavila a na podiu exhibovaly transexualni maniaci, coz byla hodne velka zabava.
Rano se nevstavalo uplne nejlehceli, ale slo to. Dali sme si tradicni trojboj bus-metro-bus a ocitli se ve stredne velky vesnici se jmenem PingLin, ktera je znama napriklad tim, ze je v ni umistena lecebna drogove zavislych, kera pripomina prisnejsi verzi ceskejch veznic. Prestoze od rana poprchavalo a mistama i silne prselo, pronajaly sme kola a malinko se projeli po okolnich kopcich. Ale fakt jen malinko, bo zdejsi kopce sou docela prudky, coz navic ve spojeni s destem proste neni zadny cyklolabuzo. Navic sem byl asi od pulky vejletu total promocenej, a protoze sem blbec a ne Rakusan, taxem si sebou nevzal zadny nahradni obleceni, takze sem na zpatecni ceste trpel v promachanejch botach. Ale byl sem rad, ze sem aspon nekam vylez a nezustal zastrcenej celej den na koleji. Jen bych si pro priste vyprosoval lepsi prirodni podminky.
