Nekdy je clovek sakra rad, ze je v zemi, kde o Vanocich slyseli jednou a to v letadle pri navratu z Ameriky. Treba v okamziku, kdy nema pas, protoze si pozadal o viza do Thajska (kery potrebujou samozrejme jen VychodoEUropani...), nechal pas na ambasade, a pak zjistil, ze jedinej den na vyzvednuti je zrovna ten stedrej, bo jinak ho asi na Filipiny nepustej. Diky Buddhu za vynalez jinyho nabozenstvi.
Za 22 minut je tu taxik. Nejdivnejsi Stedrej vecer muze zacit. Presne v 18:30 stredoevropskyho casu pristanu na Filipinach, pokud teda behem letu nenatrefime na Santovo sprezeni, bo srazka letadla se sobem je prej este o neco horsi nez srazka auta s prasetem.
Stedry a vesely vsem !
