Fotak mi spad do jeskyne a rozbil se. Z deseti metru mi bylo vyhrozovano zabitim. Ve sprse tekla jen slana voda. Jidla dost nezdravy. Prijeli sem v nejhorsi dobu, aspon podle mistnich - vrchol zimy a obdobi destu. Nejradsi bych tam zustal este rok. Nebo dva. Nebo treba i dyl. Pocasi - exkluzivnich 30 ve stinu, prselo dvakrat, pokazdy v noci. Jidla nezdravy, ale vynikajici. Hotel luxusni, s lednickou, vyhledem na ocean a velkym bazenem. Sedmicka rumu za 40 korun.
Taipei jsme opousteli na Stedrej den v 22:55, teda vlastne jsem ho meli opoustet v 22:55. Na liduprazdnym letisti jsme stravili asi o 1/4 hodku vic, bo na Filipinach (a zjevne ani na Filipiny) se nespecha. Na pristavaci plochu v Cebu, druhym nejvetsim meste zeme, jsme uspesne dosedli asi v pul treti rano. V sest nam mel jet trajekt na dalsi ostrov, kerej byl nasi finalni destinaci, takze sme chvili zevlovali na letisti, a pak se rozhodli jet primo do pristavu. Prvni zkusenost, kdyz si na Filipinach cokoli kupujete - na otazku "kolik to stoji ?" znaj mistni jedinou odpoved "Kolik chcete zaplatit ?" Pouceni zkusenostni predchozich turistum jsme cenu taxi dale nesmlouvali a rekli si o jizdu na taxametr. Letiste sice nebyla nijak extra, ale ani nijak hrozny. Uvodnich par minut ve meste taky ne, bo poulicni lampy nesvitily, prestoze nainstalovany byly, coz pomohlo ukryvat radu veci. Samozrejme ne vsechny. Hafo lidi na ulicich ve tri rano sem jakz takz chapal, ze to byly vetsinou deti, to este taky, kdyz sme ale projizdeli kolem horicich pneumatik uprostred silnice, mijely nahatyho chlapa prebirajiciho odpadky a kdyz nam asi 20 metru pred autem presel pres silnici desetiletej kluk, po rukou, tak uz sem si rikal, ze todle mesto asi nebude uplne na pohodu. Pristavni branu hlidali chlapci s pistolema, kery bych ja, prestoze se snazim udrzovat v solidni fyzicke kondici, asi ani neunesl. Pristav je zavrenej, otvira v sedm. Lode nejezdej, sou Vanoce. Ups. Zmena z budhisticky zeme na krestanskou sebou nese urcite zakonistosti. Hmmm, po odborne porade volime jako azyl McDonalds. Je zavrenej. Bohate nam pak staci Brutus Orange, coz je McDonalds na mistni zpusob. Kompletni menu za 20 korun pak asi zustane jednou z nejzajimavejsich stedrovecernich pokrmu, kery kdy ve svym zivote pozru. Takze sem dojed a pojdme se tedy podivat kousek ven. No kousek. Udelal sem rekneme 3 kroky z obchodu. Mylsim, ze to bylo asi o tri kroky vic, nez sem udelat mel. Kolem spalo na zemi vic lidi, nez je v bezne malotridce. Slecna ve veku tak pet let si zodpovedne nesla vlastni karton, na kery ulehla tesne potom, co se (neuspesne) pokusila vyzebrat par drobnejch. Kdyz si priblizila tri kluci, z nichz jeden s velkou davkou energie vykrikoval, ze sme zasrany belosi, ze mam tahnout pryc a ze nas zabije, taxem chvili premejslel, co nam radili na kurzu "Interkulturalni chovani pro manazery". Bohuzel sem to bud preslech nebo si to nezamatoval, ale zacouval sem zas ty tri kroky zpatky do restauracky, jak rychle to jen slo. Vnitrek restaurace totiz opet strezil cernoch s bambitkou, takze se clovek cejtil trochu bezpecne. Kdyz teda neuvazoval nad tim, proc ten cernoch tu bambitku ma, a nedomejslel, co by s ni asi moc udelat, kdyby si zrovna na Stedrej den chtel vydelat vic nez obvyklejch 90 korun za smenu. V pul sesty jsme jeli zpatky do pristavu a doufali, ze strazny jen delali Zagorku a trajekt normalne v sest pofrci. Zagorku nedelali. Asi ji neznaj. Nejblizsi lod v 11 a este do uplne jiny casti ostrova, nez sme puvodni chteli. Ale co uz, hlavne pryc. V luxusnim parniku, kde spojeni "Air conditioned" skutecne znamena "Ofukovano vetrem" a nikoli tradicni vyraz klimatizace, jsem sdileli loze s radou Filipinskejch rodin, kery vypadaly, ze jim je taky jedno, kam jedou, hlavne kdyz je to z mesta. Abych Cebu jen nenahel, kazdej nam posleze rikal, ze to mesto je celkem fajn, jen sme proste dorazili na Stedrej vecir, kdy kazdej slavi. Mozna. Mozna ne. Po seskoceni z lodi na molo sme asi pulhodinu resili cenu, za kerou pojedem skrz ostrov do Nuts Huts, supr "hotelu" uprostred dzungle. Ukazalo se, ze krapanek prselo, takze do supr "hotelu" uprostred dzungle to autem nepude, tkaze konec trasy jedine clunem. Cestou sme zastavili na cumendu u "Cokoladovejch kopcu", kery vypadaj jako cokoladovy kopce. Kde se tam vzaly a proc jich je tolik, doted presne nevim, ale vypadaj fakt zvlastne. Pred ubytovanim v bezva "chatkach" Nuts Huts jsme jeste zkouli nejmensi opice na svete, vypadaj tak mile, ze kdybych jednoho vzal domu, tak mi staci ke sbaleni holek na dalsich nekolik let. Nuts Huts chatrce uprostred dzungle, provozovany parem Belgicanu, byly supr zazitek. Stejne jako druhej den cesta na plaz. Nejdriv normalne na valniku, pak busem, do keryho pokazdy, kdyz sem si myslel, ze uz je total narvanej, pristoupili dalsi lidi, a pak jeste jednim busem, az do jednoho z nejlepsich hotelu na Alona beach. Klimoska, lednicka, vyhled na ocean, tepla voda, telka, velkej bazen, nizka cena. Chcete me, zeptala by se asi Kubisova a s odpovedi by vahal malokdo. Kdyz pripoctu piscitou plaz, lehkej vitr pohupujici palmama nebo vzhled mistnich slecen (pozor, tech opravdovejch slecen, ne tech, co by slecnami chteli byt, ale zdaleka nejsou), vychazi mi luxusni ctyri dny dovolene. Ke snidani ryba s rejzi, k veceri rum s kolou a naslednym vejletem do mesta, ve kterym clovek u holek bodoval uz jen tim, ze je beloch. Dobre, mistni nejsou zrovna bohaty, zrovna dvakrat pracovity a asi ani nejpoctivejsi, za to sou porad vesely a uzivaj zivota. Co je s Taipeiem, kde maj lidi dovolenou jen, kdyz je tajfun ? Tady maj lidi dovolenou porad, jen to obcas prolozej praci. Existuje tisic jeden duvod, proc zit v nejbohatsich statech sveta, jenze odpoved na otazku "proc opoustet raj ?", kerou mi (a predtim i nekolikrat si) polozila jedna mistni lady, se mezi nima hleda jen tezko.
Trajekt zpatky mel 3 hodiny zpozdeni, vsude sme platili myslitelny i nemyslitelny poplatky, na jidlo clovek ceka este dvakrat dyl nez v Cechach, v Manile clovek nedejcha vzduch, ale vyfukovy plyny, dostat k jidlu neco nesmazeny nebo negrilovanyho je nadlidsky vykon, ani jedno z toho ale proste neni poradnej duvod.
