Maturitní den začal bezvadně. Ráno jsem se probudila kolem 4:00 a nemohla dál spát, přesto že jsem měla maturovat až odpoledne. Bylo mi hrozně a (jak taky jinak) jsem byla protivná jak trhovkyně co jí ukradli polovinu stánku i s kolečkama. No ráno vystřižený jako ze špatnýho filmu. Mamka se mě snažila všemožně uklidnit, ale nic nepomáhalo. Pocit že umim snad nejmíň za celej školní rok ve mě vytrvale sílil. Jenže nedalo se dělat nic jiného než se prostě sebrat a jít to aspoň zkusit. 
Ještě den před maturitou jsem si četla o čem by se vlastně vůbec mohlo mluvit u takové angličtiny, jelikož tu jsem během svaťáku opravdu vážně zanedbávala a prostě jsem spoléhala na to že to tam "nějak" okecám. Nicméně asi největší hrůzu jsem nakonec měla právě z té angličtiny. Nejen že naše paní profesorka nás dvě pomatené, co jsme se proti všem pravidlům rozhodly maturovat z jiného než prvního jazyka, začala během roku docela trefně nesnášet. Jelikož jsme jí tímto rozhodnutím udělaly čáru přes rozpočet. Nemohla si chudinka ani vydechnout a v termínu maturit se týden flákat, ale navíc pro nás dvě hlupačky musela připravovat další materiály mimo hodiny. Navíc mě měla zkoušet primárně úplně jiná profesorka, kterou jsme nikdy něměli ani na suplování a ta naše jenom příseděla. No abych to zkrátila tak děs a hrůza.
Uklidnila jsem se paradoxně až poté, co jsem přišla do školy a setkala se tam s dalšími oběťmi. Před třídou panovala docela dobrá nálada a vlastně se dělaly jenom vtípky abychom uklidnili ty, kteří už měli zase přijít na řadu. Největší gól nastal, když jsem já (sama vyděšená k smrti) se šla s Káťou projít kolem školy abych jí uklidnila, protože ona na tom byla vážně hrozně .
V momentě, když jsem měla příjít na první předmět jsem nebyla pomalu ani schopná psát, takže přípravný papír z češtiny bych po sobě přečetla jen velmi těžko a to už je co říct. Je sice pravda že běžně škrábu jako magor, ale tohle bylo už vážně moc. Vytáhla jsem si kritický realismus. Ukázky jsem sice moc nepoznávala, ale jinak to snad šlo. Zachránila mě taky gramatika. Informatika byla šitá snad přímo mě na míru a hlavně k této literární otázce jí asi přidali jen jako bonus. Je pravda, že pro většinu mých spolužáků to byl spíš poslední hřebík do rakve, tak mě tahle gramatická otázko kdovíproč docela sedne.
A pak to šlo všechno ráz na ráz. Angličtina se povedla docela fajn. Vytáhla jsem si sice otázku, na kterou jsem se ani během jednodenní přípravy nepodívala, ale na druhou stranu kdo by nebyl schopen povídat 15 minut o vzdělávacích systémech v anglii, čechách a americe? . Nejvíc mi vyrazila dech již několikrát zmiňovaná Hyliš. Po mém výkonu z angličtiny ke mě přišla na chodbu a pochválila mě jak jsem to bezvadně zvládla a že vůbec netušila jak jsem v té angličtině bez problémů.
Následovala ekonomika, která byla vážně docela nepříjemná. Přísedící profesorka po mě neustále chtěla vysvětlovat něco, co mi přišlo tak jasné že jsem pomalu ani nevěděla jak jí to mám vysvětlit. Kladla mi otázky typu "na co se používá lžíce?" (teda byly z ekonomiky, ale měly až bolestně podobné vyznění) a neusále mě přerušovala. Nevím zda to byl záměr, ale dos mě tím vytáčela. Nejspíš chtěla zjistit jestli jsem hodně nervózní.
Nakonec přišlo účetnictví. Nejvtipnější na tomto předmětu bylo, že půl roku před maturitou jsem z tohto předmětu propadala. Vytáhla jsem si daňovou soustavu a už to svištělo. Začala jsem vysvětlovat jak že to tedy je s tou daní z příjmu u PO a než jsem se dostala ke konci výpočtu tak už po mě chtěli, abych jim přečetla jak jsem na potítku účtovala do compu. Neustále jsem říkala má dáti/má dáti, přesto že jsem to měla na papíře správně. Nicméně poté co jsem se komisi omluvila, že už jsem unavená a moc mi to nemyslí, tak jsme se všichni zasmáli a byl konec.
Výsledek není nejhorší, ale na známkách stejně nezáleží. Tímto jsem byla odmaturována a vyslána do světa. Konec se vlastně podobá happyendu z amerického filmu. Mohlo by se to jmenovat "Jak hlupka k maturitě přišla". Je to vlastně skoro k neuvěření, jelikož když jsem byla na prvním stupni základní školy, bylo mi jednou milou studovanou paní psycholožkou prorokováno, že budu ráda když prolezu tu základku .