Jak jsme byli v kine a koukali se na rugby...

Tak jsme do zadneho Lucemburska nejeli, pac jsou vsichni uplne neschopny a vubec... Takze hrozilo, ze nebudu mit v sobotu odpoledne co delat. Nastesti se u me stavil muj spoluzak (jmenuje se Émilien a dela vedlejsi specializaci a je se mnou ve skupine na anglinu a taky bydli naproti pres chodbu), jestli s nim a dalsima lidma ze skoly nechci jit do kina na prehlidku filmu mistnich mladych tvurcu. Takze super, mela jsem program na odpoledne...
Takze jsme vyrazili a pred kinem potkali dalsi spoluzaky, vcetne jednoho Bolivijce, o kterem jsem vubec nevedela a ktery umi bezvadne francouzsky, anobrz uz je tu asi ctyri roky. Filmy byly moc fajn (vcetne jednoho asi tricetisekundovyho) a cela prehlidka by se byvala byla vydarila, kdyby se v pulce nerozbil projektor. Smula, ale slibili, ze se to nekdy zopakuje, tak snad priste...
Takze co s nacatym vecerem... I vypravili jsme se jeste s Bolivijcem Juliem k Turkum na kebab (neco jako u nas gyros) a pak jsme potkali jste nejaky dalsi lidi, co jsem neznala a rozhodli se s nima jit do Irish pubu na rugby, mela hrat Francie s Anglii, semifinale Mistrovstvi sveta (teda aspon myslim).
V irish pubu to bylo moc fajn, potkali jsme tam jeste dalsi spoluzaky a hlavne meli levne pivo, protoze meli akci hodinu pred zapasem velke pivo za cenu maleho (tzn. za takovych sedmdesat korun, to je dobra cena ne? ). A bylo tam uz plno a vsichni byli nateseni a tak. Vubec jsem nevedela, ze je ve Francii rugby tak popularni (teda kdyz jsem tu byla naposled, tak jsem si toho aspon nevsimla... ). Emilien rikal, ze je to tim, ze je to tady posledni dobou hodne propagovane a sponzori a tak. No francouzi dostali na zadek, sice celou dobu +/- vedli, ale na anglicky finish nemeli (takze jsem fandila tem pravejm - misto Allez, les bleus=Modri, do toho jsem kricela Allez, les blancs=Bili, do toho, ale obavam se, ze se to v te vrave ztratilo ). Ale co se mi libilo, ze po skonceni zapasu vubec nebyli lidi zklamany, naopak zpivali hymnu a tleskali a tak. To u nas by hned zacalo nadavani a povidani, jak se to melo udelat lip, jak to bylo zaplacene a jak je trener debil a rozhodci jakbysmet a vubec...
Dneska bylo opet az nechutne vedro (nevim, kdy jsem naposled chodila v rijnu v tricku, obavam se, ze asi nikdy), takze jsme se sli projit a ja toho vyuzila k vyhozeni papiru, co jsem tu za ten mesic nastradala. Trideni odpadu je tu vubec slozita zalezitost. Kontejnery tu jsou malokde a to jenom na sklo a papir. Normalne se to resi tak, ze se musi KOUPIT (to by u nas neproslo) specialni pruhledne pytle, do kterych se hazi vse, co jde recyklovat. A jednou tydne jezdi specialni popelarske auto, co sbira jenom tyhle pruhledny pytle. Vubec nevim, kde se ty pytle kupujou a k nam na ostrov Saulcy tohle kouzelne auticko ani nejezdi, takze to musim hazet vsechno do smesneho, krome papiru, protoze mame nastesti kontejnery na papir docela blizko. Jinak kontejner na sklo tu mame, hned v dvojim provedeni, pac se tu docela uzije . Kontejnery jsou to sice pekne, nove, nablyskane, do zeme zapustene, ale s otvorem na vhazovani tak malym, ze jsem to tam po malych castech ladovala asi 5 min. Nevim, kterej chytrak to navrhoval...
No a na konec jsem si nechala novinku uplne nejvic nejvetsi: tohle nepisu nekde v Mekaci, kam jsem se vplizila, abych si nemusela nic davat. Ne ne ne. Pisu to od sebe z pokoje, protoze uz mame Internet doma. Hura! Trikrat slava, nazdar atd., atp. A je rychly a uzasny a bozsky. A vubec!
A ja budu koncit, zitra jedeme na vylet, aneb sortie terrain, aneb laborky v terenu! Takze pojedem nekam autobusem a budem nekde neco delat, rypat se v zemi nebo tak neco! Uz se moc tesim!